SA (SturmAbteilung)

Pro zápas s politickými protivníky a na ochranu svých shromáždění založila NSDAP roku 1920 bojové uskupení zvané ,,SturmAbteilung'' (úderný oddíl),jež vešlo do povědomí spíše pod zkratkou SA.Této SA ve stejnokrojích hnědé barvy využíval Hitler pro účely propagandistyckých pochodů,k provokování protivníků,především komunistů,a k agitačním výpravám.Její pouliční teror v poslední fázi výmarské republiky podstatně přispěl k nárustu právní nejistoty,pro jejíž překonání se jako faktor řádu a pořádku prezentoval Hitler.V SA využívané nyní při ostraze koncentračních táborů a ve funkci pomocné policie při pronásledování opozice se po uchopení moci roku 1933 pod vedením náčelníka jejího štábu Röhma začalo ozývat volání po  druhé revoluci.Klíčily zde i plány jak tuto armádu,čitající tehdy už více než 4 miliony mužů proměnit ve vojsko typu lidových milicí.To však kolidovalo s Hitlerovými válečnými plány,pro něž bylo zapotřebí profesiální armády.Tyto záměry také vyvolávaly neklid v řadách Reichsweru.Vedení SA bylo proto ta tzv. Röhmovy aféry 30.6. -1.7.1934 (během celoříšské noci dlouhých nožů) zlikvidováno komandy SS a gestapa.SA jejíž členstvo se do roku 1938 ztenčilo na 1,2 milionů,sloužila od té doby jako základna branného výcviku mládeže.Organizovala pouliční sbírky a jejím dalším úkolem bylo slídit po názorech mezi obyvatelstvem a fungovala také jako kulisa vůdcovského kultu.Teroristické role,jež ji byla dána do vínku se pak iniciativně ujala už jen jednou při progromu křišťálové noci roku 1938.

Znak jednotek SA (SturmAbteilung)

Ernst Röhm nejvyšší velitel jednotek SA

SS (SchutzStaffel)

SA fascinována aktivitami nacionálních branných svazů,vyvíjela na Hitlerův vkus tak velkou osobitou aktivitu,že si nemohl být vždy jist její loajalitou.Hitler ustanovením štábních stráží určených k jeho osobní ochraně,k zabezpečení schůzí a k provádění agitačních akcí tudíž roku 12923 položil základní kámen stranické formace,která byla sice podřízena nejvyššímu veleni SA,ale sama sebe stále více chápala jako vůdcovskou elitu.Roku 1925 se jednotlivé stráže nazývaly SchutzStaffeln (ochranné oddíly).Zkratka SS mohla být chápána jako jednotné i jako množné číslo.Pokud se mluví o SS v singuláru,obvykle se míní cele všech těchto oddílů a jejich organizace,jejiž faktická historie počíná 6.1.1929 Himmlerovým jmenováním říšským vůdcem SS (RFSS).Do konce roku 1932 vyhnal počet členů z pár set na 52 000.Roku 1931 pověřil Reinharda Heydrycha vybudováním Bezpečnostní služby (Sicherheitsdienst zkratka SD),a z SS tak učinil svého druhu stranickou policii.Zároveň vznikl Rasový úřad SS,předchůdce Hlavního úřadu rasového a osídlovacího,zcela v duchu Himmlerova cíle vytvořit z SS biologickým výběrem jakýsi vůdcovský řád.Během prvního rokuá po uchopení moci se SS rozrostla na více než  200 000 příslušníků,a tím v organizaci,která vzhledem ke své síle i celoříšskému rozsahu a dosahu mohla fungovat jako orgán vůdcovy výkonné moci.Tuto roli hrála v koncentračních táborech,pro jejichž ostrahu byly sestaveny útvary SS Totenkopf i při vražedném řádění za Röhmovy aféry.Výsledkem případu Röhm byla emancipace SS od vedení SA a vyšší status SS.Od 20.7.1937 se z ní stala samostatná organizace NSDAP.Himmler SS v  následujicím období dále posílil a učinil z ní útvar ochrany státu.Jakmile se v jejich kompetenci ocitla i policie a tato instituce a SS začala stále více splývat,nedaly se už funkce SS jakožto orgánu státu a orgánu NSDAP rozlišit.Svou moc nejvyššího stranického strážce rasové čistoty a všemocného říšského policisty  Himmler roku 1939 sloučil v Hlavním říšském bezpečnostním úřadu.Mohl se mimo to opírat o ozbrojené složky SS.Vedle dozorčích oddílu v koncentračních táborech byla ustanovena tělesná standarta SS Adolf Hitler (LAH),z níž po spojení s politickými hotovostmi SS vznikly dispoziční útvary SS.Wehrmacht se na tuto jednotku netvářil příliš vlídně.Do počátku války proto dosáhla síly pouhých 15 000 mužů,přesto se tento počet podařilo rychle navýšit přičleněním útvarů Totenkopf a frekventantů junkerských škol.To se dalo už v době útoku proti Polsku,poté co jednotky SS tam operujicí byly přemeněny ve Waffen SS.Tyto vojenské síly ve srovnání s nikoli profesionální Všeobecnou SS (Allgemeine SS) získávaly s prodlužujicí se válkou na významu,třebaže nakonec braly téměř každého,a tím záhy přestaly splňovat rasové a tělesné normy SS.Jestliže při Himmlerově jmenování říšským komisařem pro upevňování německého národního elementu (7.10.1939) vystupovaly do popředí aspekty ideologické ,pak na konci války říšského vůdce SS stále více zaměstnávay úkoly vojenské.Po atentátu 20.6.1944 ho Hitler jmenoval velitelem záložního vojska a v prosinci 1944 ho dokonce pověřil vrchním velením jedné skupiny armád.Ostatní úkoly SS byly tou dobou do značné míry splněny.Vypracovala se v řád ve znamení Smrtihlava (propagační heslo: ,,Naši ctí je věrnost'') s ambicemi ztělesňovat nacionálněsocialistickou ideologii.Zřízením organizací jako Dědictví po předcích či Zřídlo života usilovala o vědecké zakotvení světového názoru a uplatňováním pozitivního výběru zahájila jeho praktickou realizaci.V tomto směru se daleko nedostala,zato negativní výběr byl doveden až po genocidu.Deportacemi,přesidlováním pleněním dobytných území a jejich teroristickým pacifikováním  se SS za války stala ztělesněním okupační politiky.Z řad jejího SD a z řad Bezpečnostní policie se rekrutovaly operační skupiny,jejichž krvavá stopa pokračovala přímo do vyhlazovacích táborů,provozovaných rovněž pod taktovkou SS.V konečném řešení židovské otázky,jež se tam realizovalo,spatřoval Himmler navěky slavný list v dějinách SS,jež své likvidační úsilí vyvíjela i v Německu.V koncentračních táborech nashromaždila na práci několik milionů otroků,jejichž doslova vražedné vykořisťování dalo vzniknout obrovitému hospodářskému impériu,řízenemu Hlavním úřadem hospodářským a správním SS.V norimberském procesu s hlavními válečnými zločinci stála před soudem také SS.Spolu se všemi svými dílčími složkami (kromě jezdecké SS) byla prohlášena za zločineckou organizaci.

Znak SS (SchutzStaffel)

Heinrich Himmler nejvyšší velitel a Reichsführer jednotek SS