Zbraně SS

 

FLAK 18

 

První prototyp protiletadlového kanonu Flak 18 byl vyvinut už v roce 1928 firmou Krupp ve spolupráci se švédskou zbrojovkou Bofors, vyráběn však začal být až po Hitlerově nástupu k mociv roce 1933. Kanon byl posazený na otočném křížovém podvozku a byl tažen na dvou jednočepových závěsech, takže mohl být rychle odpojen a připraven k bojovému nasazení. Flak 18 měl jednolitou hlaveň, zatímco pozdější typy měli hlaveň složenou. Tato zbraň o ráži 88 mm se úkazala jako velmi všestranná a účinná proti tankům. Byla široce užívána ve většině divizí Waffen SS (Leibstandarte byla jako první jednotka SS vybavena v roce 1941 oddílem těžkých flaků) a na všech frontách, na kterých bojovaly německé ozbrojené síly.

 

Technické údaje:

Typ: Protiletadlové/protitankové dělo

Délka: 4,93 m

Odměr: 360°

Hmotnost: 3710 kg

Náměr: 85°

Rychlost střelby: 15-20 ran za min.

Ráže: 88 mm

Maximální výškový dostřel 10 600 m

 

 

HETZER

 

Jagdpanzer 38 (t) ,,Hetzer“ byl vyvinut jako stíhač tanků, schopný zníčit nejnovější spojenecké obrněnce. Založený na přepracované kostře českého tanku PzKpfw 38 (t), vstoupil Jagdpanzer 38 (t) do služby v červenci 1944. Byl vyzbrojený protitankovým kanonem Pak 39 L/48 ráže 75 mm a chráněný zkoseným pancířem, na čelní straně silným 600 mm. Jeho posádka byla tvořena čtyřmi muži, pojal 41 nábojů a byl vybaven kulometem ráže 7,62 mm k příméa protiletadlové ochraně. Do konce války bylo vyrobeno asi 1577 těchto strojů, které sloužily vojskům SS na východní frontě i západní frontě.

 

Technické údaje:

Typ: Stíhač tanků

Délka: 6,27 m

Šířka: 2,63 m

Výška: 2,1 m

Posádka: 4

Výzbroj: 1 x 75 mm

1 x 7,62 mm

Dojezd: 161km

Rychlost: 36 km/h

 

HUMMEL

 

Samohybné dělo Hummel bylo složeno ze standartní těžké polní houfnice ráže 150 mm, umístěné v lehce obrněné zadní části bojového prostoru na podvozku tanku Panzer IV. Kanon byl umístěn v prostředku vozidla nad motorem, díky čemuž byl Hummel velmi vysoký. První kusy děl Hummel byly dodány bojovým jednotkám na jaře 1943. Každá z pancéřových divizí vojsk SS byla vybavena jednou baterií, sestavajicí z šesti děl Hummel a jednoho muničního vozu (jeden Hummel pojal pouze 18 nábojů pro hlavní dělo). Děla Hummel byla poprvé nasazena v boji při bitvě u Kurska v červenci 1943. Mezi prosincem 1942 a koncem roku 1944 bylo vyrobeno 666 těchto zbraní.

 

Technické údaje:

Typ: Samohybná těžká houfnice

Délka: 7,17 m

Šířka: 2,97 m

Výška: 2,81 m

Posádka: 6

Výzbroj: 1 x 150 mm

1 x 7,92 mm

Dojezd: 215 km

Rychlost: 42 km/h

 

JAGDPANTHER

 

Jagdpanther, podobně jako dříve Jagdpanzer, byl kombinací protitankového děla posazeného na podvozku existujicího vozidla, v tomto případě tanku typu Panther. Se svým vynikajicím dělem Pak 43 ráže 88 mm a chráněný silným zkoseným pancířem jako Panther – na vrchní čelní korbě 88 mm silným – byl Jagdpanzer skvělý stíhač tanků. Jeho posádku tvořilo pět mužů. Jagdpanther se začal vyrábět v lednu 1944 a do května 1945 bylo vyrobeno 425 kusů. Jagdpanther pojal 60 nábojů a dokázal zneškodnit nepřátelský tank až na vzdálenost 3000 m.V lednu 1945 měly divize Das Reich, Hohenstaufen i Frundsberg po rotě těchto strojů.

 

Technické údaje:

Typ: Stíhač tanků

Délka: 9,86 m

Šířka: 3,42 m

Výška: 2,51 m

Posádka: 5

Výzbroj: 1 x 88 mm

1 x 7,92 mm

Dojezd: 210 km

Rychlost: 46 km/h

 

JAGDPANZER IV

 

Jagdpanzer IV byl vyvinut koncem roku 1943 na základě středního tanku Panzer IV. Po odstranění věže a úpravě vrchní korby na pevnou karoserii získalo vozidlo nízký profil, který byl na bitevním poli výhodou. Podobně jako ostatní typy řady Jagdpanzer byl i tento stíhač tanků vybaven protitankovým dělem Pak 38 o ráži 75 mm. Měl značný dojezd, více než 220 km na jednu nádrž, a byl schopen pálit smíšenou municí včetně tříštivé munice a dýmovnic. Ačkoliv se na papíře jevil jako silná zbraň , byl Jagdpanzer IV nespolehlivý a bylo vyrobeno jen málo kusů (1139). U vojsk SS nebyl příliš využíván, ačkoliv divize Wiking měla ještě v březnu 1945 několik kusů.

 

Technické údaje:

Typ: Stíhač tanků

Délka: 8,6 m

Šířka: 3,28 m

Výška: 1,96 m

Posádka: 5

Výzbroj: 1 x 75 mm

1 x 7,92 mm

Dojezd: 220 km

Rychlost: 45 km/h

 

MARDER II

 

Marder II, samohybná protitanková zbraň, byla v podstatě spojením děla ráže 7,62 mm (z ukořistěných sovětských kusů) a podvozku tanku Panzer II. V roce 1942 bylo rozhodnuto zastavit výrobu tanků Panzer II a namísto toho na jejich podvozky montovat děla ráže 7,62 mm. Zbraň vstoupila do služby u protitankových oddílů v červenci 1942 a do března 1944 jich bylo vyrobeno okolo 650 exemplářů. Marder II pojal 37 nábojů a obsluhovala jej tříčlenná posádka. Jeho produkce byla v roce 1943 omezena, neboť byla dána přednost výrobě Wespe. Prvními jednotkami vojsk SS, která v létě 1942 obdržely Marder II, byli divize Leibstandarte, Das Reich a Totenkopf.

 

Technické údaje:

Typ: lehký stíhač tanků

Délka: 4,88 m

Šířka: 2,33 m

Výška: 2,65 m

Posádka: 3

Výzbroj: 1 x 76,2 mm

Dojezd: 185 km

Rychlost: 45 km/h

 

 

MARDER III

 

Marder III byl výsledkem přímého Hitlerova rozkazu přejít do výroby tanků 38(t) na produkci samohybných děl. Stroj dostal nový design, kdy byl motor přesunut na střed a dělo na záď. Od roku 1943 sloužil Marder III jak v pancéřových, tak v pěších divizích. Se svým dělem Pak 40/3 ráže 75 mm byl efektivní protitankovou zbraní. Do května 1944, kdy byl nahrazen dělem Jagdpanzer Hetzer, bylo vyrobeno 975 kusů. Ke konci války stále sloužilo na 300 kusů. Poslední dva kusy sloužily ještě v půli března 1945 ve vojskách SS v řadách divize Totenkopf

 

Technické údaje:

Typ: Samohybné protitankové dělo

Délka: 4,65 m

Šířka: 2,16 m

Výška: 2,48 m

Posádka 4

Výzbroj: 1 x 75 mm

Dojezd: 185 km

Rychlost: 42 km

 

PAK 43

 

Panzerabwehrkanone 43 vstoupil do služby koncem roku 1943 a prokázal během ní, že byl nejlepším protitankovým dělem 2. světové války. Se svou rychlopalnou hlavní ráže 88 mm byl jedinou německou zbraní, která dokázala prostřelit dobře nakloněné pancíře sovětských těžkých tanků. Vynikal dalekonosnou palebnou silou. Jedno dělo dokázalo zneškodnit šest tanků T-34 na vzdálenost 3500 m. Díky svému nízkému profilu mohlo být snadno skryt v listoví a bylo velmi obtížné jej rozeznat na bojišti. Ačkoliv byla tato děla přesunována na kolech, obvykle byla na svých pozicích zakopávána. V průběhu války byla používána na všech frontách a dokázala být těžkým soupeřem americkým i sovětským bojovým sestavám.

 

Technické údaje:

Typ: Protitankové dělo

Délka: 6,61 m

Odměr: 56°

Hmotnost: 3650 kg

Náměr: 38°

Rychlost střelby: 10 ran/min

Ráže: 88 mm

Max. Dostřel: 4000 m

 

PANTHER

 

Panther V, obecně známý pod jménem Panther, byl jedním z nejlepších válečných tanků. Panther byl vyvinut jako německá odpověď na ruské tanky po zkušenostech z bojů proti sovětským T-34. Přes počáteční dětské nemoci a nepovedené představení u Kurska byl Panther skvělý stroj. Se svým dlouhým kanonem KwK42 L/70 o ráži 75 mm a 80 mm silným pancéřováním byl Panther schopný zníčit kterýkoliv spojenecký tank a sám neodolal pouze protitankovým dělům té největší ráže. Od ledna 1943 bylo vyrobeno přes 5000 kusů tohoto tanku, který byl od konce července 1943 hojně využíván v řadách elitních divizí vojsk SS

 

Technické údaje:

Typ: Těžký střední tank

Délka: 8,86 m

Šířka: 3,27m

Výška: 3 m

Posádka: 5

Výzbroj: 1 x 75 mm

2 x 7, 92 mm

Dojezd: 200 km

Rychlost: 46 km

 

PANZER III

 

Panzer III byl základním tankem wehrmachtu v předválečných letech a také v průběhu války byl vydatně využíván. Za dobu své služby prošel řadou proměn. Panzer Ausf G (který je níže vyobrazen) byl vyzbrojen kanonem KwK L/42 ráže 50 mm. Panzer III Ausf N byl vyzbrojen krátkým kanonem ráže 75 mm, který pálil náboje s kumulativní výbušnou náplní a dokázal prorazit silnější pancíř než dlouhohlavňový KwK39 L/60, který nahradil. Panzer III byl hojně využíván na východní frontě a v kurské ofenzivně v roce 1943 jich bylo nasazeno 155. Prvními jednotkami vojsk SS, které obdržely tanky Panzer III, byli divize Leibstandarte, Das Reich a Wiking

 

Technické údaje:

Typ: Střední tank

Délka: 5,4 m

Šířka: 2,95 m

Výška: 2,44 m

Posádka: 5

Výzbroj: 1 x 50 mm, 2 x 7,92 mm

Dojezd: 165 km

Rychlost: 40 km/h

 

PANZER IV

 

Pod textem zobrazený model tanku Panzer IV Ausf J byl uveden do služby v polovině roku 1944, byť tanky typu Panzer IV sloužily v německých ozbrojených silách už od roku 1939. Součástí divize Hitlerjugend byl celý prapor čítajicí 98 tanků Panzer Aufs H a J. Konstrukce tanku Panzer IV umožnovala, aby byl v průběhů války vylepšován. Jeho vrchní konstrukce přečnívala nad korbou a umožnovala relativně snadné vylepšení děla.Verze Ausf J byla vyzbrojena kanonem KwK40 L/48 ráže 75 mm a pojala 87 nábojů. Zajímavým rysem tohoto modelu byl drátěný pancíř po stranách kostry, který v kombinaci se silným obrněním poskytoval zvýšenou ochranu.

 

Technické údaje:

Typ: Střední tank

Délka: 7 m

Šířka: 2,88 m

Výška: 2,68 m

Posádka: 5

Výzbroj: 1 x 75 mm

2 x 7,92 mm

Dojezd: 210 km

Rychlost: 38 km/h

 

SDKFZ 221

 

SdKfz byl malý obrněný automobil, využívaný především jako průzkumný vůz. Jeho posádku tvořili dva muži: řidič usazený vepředu a velitel v malé střelecké věži, vybavené kulometem ráže 7,92 mm, který sloužil pouze pro defenzivní účely. Ačkoliv byl automobil obrněný, jeho plášť neodolal ani nábojům ráže 7,92 mm, a byl tedy na bitevním poli nevyužitelný. Vozy SdKfz byly využívány v SS v rotách obrněných automobilů v rámci průzkumných praporů, dříve než byly vytvořeny první tankové pluky SS. Ačkoliv měl jeho osmiválcový motor Horch výkon pouze 75 koňských sil, byl automobil schopen vyvinout rychlost až 90 km

 

Technické údaje:

Typ: Lehký obrněný automobil

Délka: 4,8 m

Šířka: 1,9 m

Výška: 2,15 m

Posádka: 2

Výzbroj: 1 x kulomet ráže 7,92 mm

Dojezd: 280 km

Rychlost: 90 km/h

 

SDKFZ 251

 

Schützenpanzerwagen (SdKfz) 251 bylo obrněné polopásové vozidlos obyčejnými koly na přední ose a pásem vzadu. Vozidlo vstoupilo do služeb vojsk SS v roce 1942. Bylo navrženo v zásadě jako obrněný transportér, avšak díky své všestrannosti mohlo sloužit jako platforma pro široké spektrum zbraní, mimo jiné pro podpůrné pěchotnídělo ráže 75 mm, plamenomet, protiletadlové dělo nebo dokonce vícehlavňový raketomet. Zajímavou variantou byl tzv. ,,UHU“, který byl vybaven velkým infračerveným světlometem k tomu, aby operoval po boku tankůvybavených infračervenými zaměřovači. Celkem bylo během války vyrobeno zhruba 15 000 těchto strojů.

 

Technické údaje:

Typ: Obrněný transportér

Délka: 5,8 m

Šířka: 2,1 m

Výška: 1,75 m

Posádka: 12

Výzbroj: 2 x 7,92 mm

Dojezd: 300 km

Rychlost: 52 km/h

 

SIG 33

 

Útočné dělo schwere infanteriegeschütz 33 (SIG 33) bylo vyvinuto jako samohybné obrněné útočné dělo pro mechanizovanou pěchotu. Pro jeho výrobu adaptovala společnost Alkett podvozek tanku 38 Panzer I. Tato zbraň byla zhusta vzužívána zhruba od poloviny roku 1943. Útočné dělo SIG 33 byla spolehlivá a solidní zbraň. Jeho hlavními přednostmi byla schopnost střílet různymi druhy munice a imponujicí dostřel. Na druhé straně bylo na své rozměry příliš těžké a jeho posádka jej musela ovládat z otevřené kabiny umístěné nahoře na zádi. Děly SIG 33 byly vybaveny čety těžkých pěchotních děl v pěších plucích a plucích panceřových granátníků vojsk SS.

 

Technické údaje:

Typ: Těžké pěchotní dělo

Délka: 4,67 m

Šířka: 2,06 m

Výška: 2,8 m

Posádka: 4

Výzbroj: 1 x 150 mm

Dostřel : 140 m

Rychlost: 40 km/h

 

TIGER I

 

Skvělý SdKfz 181, lépe známý jako Tiger I, vstoupil do výroby v roce 1942. Díky svému kanonu ráže 88 mm s dlouhou hlavní byl schopný zníčt jakýkoliv tank, který Spojenci tou dobou mohli nasadit. Byl to první tank s překrývajicími se koly a pérováním, což stroji o váze 57 000 kg umožňovalo velmi pohodlnou jízdu. Jeho posádku tvořilo 5 mužů. Během války bylo vyrobeno víve než 1354 kusů tanku Tiger I (výroba byla ukončena v srpnu 1944). Tiger I byl nasazen na východní frontě a ve vojskách SS sloužil v rámci rot těžkých tanků. V roce 1944 byly tanky Tiger staženy, aby vytvořily prapory těžkých tanků.

 

Technické údaje:

Typ: Těžký tank

Délka: 8,24 m

Šířka: 3,73 m

Výška: 2,86 m

Posádka: 5

Výzbroj: 1 x 88 mm

2 x 7,92 mm

Dojezd: 100 km

Rychlost: 38 km/h

 

TIGER II

 

Tiger II, neboli ,,královký tygr“, byl patrně prapředkem všech hlavních moderních bitevních tanků. S váhou 70 000 kg byl stejně velký jako moderní tanky M1 Abrams nebo Challenger II. Se svým extrémně silným kanonem KwK 43 L/71 o ráži 88 mm a 150 mm silným čelním pancířem byl Tiger II skutečným monstrem. Přes svou váhu byl rychlý a po hladkém terénu byl schopný dosahovat rychlosti 38 km/h. Trpěl však vážnými mechanickými nedostatky a mnohokrát se stalo, že v průbehu bitvy došlo k poruše a posádka jej musela opustit. Když však fungoval, byl ,,královský tygr“ na bitevním poli níčivou zbraní.Během ardenské ofenzivy byly tanky Tiger II připojeny k divizi Leibstandarte.

 

Technické údaje:

Typ: Těžký tank

Délka: 10,26 m

Šířka: 3,75 m

Výška: 7,26 m

Posáda: 5

Výzbroj: 1 x 88 mm

2 x 7,92 mm

Dojezd: 110 km

Rychlost: 38 km/h

 

WESPE

 

Samohybná lehká polní houfnice Wespe byla uvedena do německých ozbrojených sil v únoru 1943. Stejně jako Marder II byla posazena na podvozek tanku Panzer II. Její hlavní výzbroj byla tvořena kanonem leFH18M L/28 ráže 105 mm. Wespe, která byla schopna pojmout 32 nábojů, byla využívána jako podpůrná pěchotní zbraň a byla přidělována pancéřovým divizím a divizím pancéřových granátníků. Poprvé se dočkala významějšího bojového nasazení v průběhu bitvy u Kurska v polovině roku 1943. Wespe byla nepochybně povedená zbraň a byla využívána na všech frontách až dokonce války. První jednotka vojsk SS, která ji obdržela, byla divize Leibstandarte v létě 1942. Byla tehdy vybavena praporem čítajicím 12 kusů Wespe.

 

Technické údaje:

Typ: Samohybná houfnice

Délka: 4,97 m

Šířka: 2,24 m

Výška: 2,32 m

Posádka: 5

Výzbroj: 1 x 105 mm

Dojezd: 140 mm

Rychlost: 40 km/h